POZVÁNÍ NA HLAVATKU
>> Hlavatka se loví přívlačí i streamerem od 1.11. do 14.2. <<

Cena 5.000,- Kč za osoba/den. Minimálně dvoudenní pobyty.
V ceně je zahrnut nocleh, průvodce z místní rybářské skupiny, doprovod z naší agentury, povolenka k lovu "chytˇ a pustˇ".
V případě, že si budete chtít rybu ponechat, platí se podle velikosti cca 120E.

Náš příspěvek v zářijovém čísle „PROČ JSEM POTKAL SÁVU“ spolu s výzvou v novinách „NEBOJTE SE MUŠKAŘENÍ“ poněkud rozvlnil poklidné klima naší velké muškařské rodiny. Jsme mile překvapeni Vaší ochotou poznávat nové revíry a radost nám udělali rovněž začátečníci a jejich zájem o muškařské a vazačské kurzy na Sávě. Až z toho máme trošku obavy, jestli zájem Vás všech dokážeme z kapacitních důvodů uspokojit. V posledním říjnovém týdnu máme ještě pár míst volných a tím pro letošek s muškou končíme.

Ale něco končí, aby něco jiného mohlo začít. Prvního listopadu se rozsvítí zelená na semaforu vyznavačů přívlače. Loví se hlavatka. A věřte mi, na Sávě není hlavatka pouze planý pojem. Místní hospodáři jsou na ně náležitě pyšní a chrání je doslova jako vlastní. Po celou dobu, kdy je hlavatka hájená, smíte pouze muškařit ,a to pouze s jedním návazcem a háčkem bez protihrotu. Streamer může být max. 5 cm. Z uvedeného je patrné, že pravděpodobnost ulovení královny v době hájení je spíše náhodná, ale neházejme flintu do žita. Když náhodě malinko pomůžeme a nenecháme se překvapit, můžeme se dočkat naplnění hesla

ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM.

Druhý zářijový týden jsme se opět dostali na Sávu . Byl docela pěkný podzimně letní den. Sluníčko, občas nějaký mráček, teplota hodně přes dvacet. Jsme na Bledském úseku a jsme tři. Já, Kamil a Vašek. Pro nezasvěcené: Kamil je můj syn a Vašek klient, z kterého by se mohl vykulit kamarád. Vašek dříve trochu muškařil, ale změna bydliště a s tím související změna dostupných revírů měla za následek, že se teď víc věnuje kaprům a přívlači. Má rád přírodu a netají se tím. Kombinace Alpských štítů a dravé řeky jej očarovala. Vycházeje z jeho komentářů a projevů bych Vám rád přiblížil některé sekvence naší mise, a sice jeho očima a ústy a samozřejmě, s jeho laskavým svolením:

„Mám rád dny, kdy to „vodsejpá“ a dnešek k nim beze sporu patří. V půl třetí ráno se na parkovišti v Mikulově nakládám Kamilovi a Láďovi do auta a ve čtvrt na osm pijeme výborné presso v Bledské kavárně. Nikdy by mě nenapadlo, že Sáva je tak blízko. A ty hory. Je to tady jako ve filmu z Nového Zélandu.

Na první zastávce u vody pozorujeme skupinu maďarsky hovořících rybářů. Dva jsou nad mostem, jeden pod a jeden u auta. Muškař pod mostem nahazuje k rybám, které mám jako na dlani. Občas zahlídnu i nymfu, kterak proplouvá nad rybou. Nechápu v čem je chyba. Kamil se směje, „Pokud nymfu vidíš, znamená to, že je moc vysoko. Sleduj, jak po nahození položí šňůru. Tady se to nezdá, ale dole je určitě hloubka kolem 150 cm a silný proud. Po nahození musíš šňůru položit nad nástrahu, aby stihla vyklesat, než proud šňůru napne. Taky potřebuješ delší návazec.“ Věc je naprosto jasná. Pochopil by to i absolutní ignorant. Já jenom nevím, proč to nechápe ten kluk maďarská.

A jdeme nabíjet. Převléct se do „pracovního“ chvilku zabere a mezi tím se naši jižní sousedé pomalu trousí k autu a odjíždějí. Sejdeme k vodě a Kamil si mě bere na starost. Můj čtverkový prut 2,3m se mu moc nezamlouvá. Je prý trochu krátký, dlouhý návazec se s ním bude hůře ovládat. Jako by to věděl. K suché šňůře instaluje 3,5 m návazec ukončený 0,12 fluo a navazuje nymfu. Mně se zdá velká a těžká. Začínám v pěkné peřeji, kde ryby určitě jsou a nic....Nic….NIC. Nymfa projíždí každým pokusem bez zastavení . Jasný důkaz toho, že je vysoko nade dnem a já, ač se snažím sebevíc, chybuji stejně jako Maďar. Snažím se odkoukat něco od Kamila, který je kousek nade mnou. Věřte mi, vypadá to náramně jednoduše. Stojí v místě,kde prošli před chvílí rybáři a když ne každým hodem, tak určitě každým druhým má záběr. Krásné ryby, duháci 35 - 45 cm mezi nimi jeden velký potočák, se tady doslova předvádějí. Zve mě k sobě, ale já se na to moc necítím. Mám pocit, že je tam hluboko. To se tak někomu brodí, když má dva metry a devadesát kilo.

Takže krátká porada. Láďa přejede autem k dalšímu mostu, který je asi dva kilometry proti proudu a půjde nám naproti. A my si uděláme procházku kaňonem Sávy. Jsem celkem sportovně zdatný a několikakilometrové horské tůry se určitě neleknu. Ovšem relativně krátká procházka kaňonem alpské řeky, to je něco. Peřeje, jámy, balvany velikosti malého domku, neprostupné pobřežní porosty, sahající až k řece střídají sněhobílé písčiny, které mizí v modré hlubině. A všude spousta ryb. Přiznám se bez mučení, že jsem v tomto úseku ani moc nepokoušel rybářské štěstí a věnoval se více fotoaparátu.

Za to Kamil, ten lovil neúnavně a já jenom zíral, jak je to snadné, když se něco umí. Nabyl jsem dojmu, že snad každou rybu, kterou objeví, je schopen přinutit k záběru. Tedy téměř každou. Jednu jsem viděl a ta nezabrala.
Došli jsme k dlouhé tůni s písčinou na našem břehu. Na výplavu byla spousta ryb všech velikostí a Kamil si zabrodil kousek nad ně, vodu asi do pasu a hrál si s nymfou. A světe div se, žádná sláva to nebyla. Pstruzi byli najednou pasivní a Kamilovi bylo po chvíli jasné, že se něco děje. Ale už bylo pozdě. Zrovna se rozhodl nahradit nymfu streamrem,když mu přijela k nohám hlavatka hodně přes metr. Samozřejmě, že se lekla, vyvalila na hladinu a zmizela v hloubce. Rozklepanýma rukama se snažil rychle vyměnit suchou šňůru za potápku, ale co naplat, ta chvíle byla pryč. Přesto ale třetí nebo čtvrtý hod byl korunován záběrem výrazně menší hlavatky, tak něco mezi 80-90 cm, aby vzápětí přesvědčil ještě jednu menší cca 70 cm. Pro mě to byl fascinující rybářský zážitek a takhle naživo v něm měla hlavatka svoji premiéru.“ Díky Vašku, já už to dopovím.

Ten den jsem potkal i já svou královnu, lépe řečeno dvě v tůni blízko mostu, u kterého jsme se měli setkat. Stál jsem v místě, odkud byl sice dobrý výhled, ale mizivá šance na zdolání větší ryby. Asi pět metrů pode mnou, když jsem zvedal nymfu ode dna, zabral pstroužek. S jeho vylovením jsem moc nepospíchal a stalo se, co se dalo čekat. Mohutný záběr a klidné popojíždění velké ryby u dna. Nedělal jsem nic. Jenom čekal, co přijde. Kdybych ji alespoň viděl. Opatrně zvyšuju tah a ono to funguje. Hlavatka pomaličku přijíždí do místa, kam vidím a já zírám. Je zhruba metrová a není sama. Dává mi chviličku na pokochání a prudce zrychluje. Kdo ví, jestli se polekala mě, nebo kolegyně. To už je stejně jedno. Šňůra drhne o nějakou překážku, až se zastaví. Dvanáctka nevydržela. Mně to ale nevadí a naopak jsem rád, že se potvrdilo moje tušeníčko. Hlavatek je tady dost a stojí za to sem vážit cestu.

Láďa Zajonc
ZKZ fly fishing world s.r.o.
Vaše Cestovní agentura